21
Jan-2015

SOUTH AMERICA 2015

Záběry vypadají idylicky. Ale poslechněte si, co se mi tu přihodilo.

Sao Paulo -vůbec jsem do tohoto města neměl jet. Ani jsem nechtěl, ale můj kamarád Karel dostal těsně před našim společným odjezdem na jeho dovolenou parádní zakázku pro město Kolín. A tak bylo potřeba složit peníze na speciálně, pro to, vytvořený účet. A na to zase musíme na konzulát aby ověřil podpis a co navíc potřebujeme, poslat vše z konzulátu na datovou schránku banky. Chtěli jsme to udělat v Riu, ale tam není konzulát. Volali jsme tedy od honorárního konzula na nejbližší ambasádu. A ta je právě v brazilským Sao Paulu. Snad největším městem světa. Domlouváme si schůzku s paní Trnkovou. Letíme na poslední chvíli za celkem slušnou sumu snad každej 15000 Kč. Dost drahý, ale co už teď.

Konzulát ve městě skutečně stojí a tak jdeme dovnitř. Ověření podpisu není problém, platíme poplatek, ale odeslání na banku problém je. Paní myslím nezná datovou schránku. Jde se poradit k nadřízené. Po 30 minutách porady přichází a potvrdí předchozí verdikt. Je to prý soukromá věc a tak ať si jdeme věc dořešit na DHL.

Karel cosi říká o tom, že i ztráta pasu je přece soukromá věc a konzulát ji musí řešit, mimo to platí daně a teď je v nouzi. Žádá aby se paní konzulka přišla sama přesvědčit o naléhavosti situace. Opět čekáme a verdikt je stejný. Paní konzulka nám vzkazuje, ze na nás nemá čas.

Zato dostáváme zaručeně správnou adresu na poštu, kde prý funguje DHL. Sama paní Trnková tam občas zajde poslat si DHL.

Adresa správná, informace chybná. Zjišťujeme si nejbližší DHL a bereme taxi. Dobrejch 5 km. DHL zasláno, velmi ochotný servis.

Vracíme se jako zpráskaní. Couráme centrem města, hledáme taxi. Subjektivně – neviděl jsem méně příjemné město. Tak tady bych žít nechtěl. Vracíme se na letiště, dopravní zácpa jako hrom. Nestíháme letadlo. Letíme jiným a zmeškáme náš výstup na Cukrovou homoli.

Jestli ten kšeft Karlovi nevyjde tak ho přerazím.

Za další 2 dny voláme do Kolína zda je vše na místě. Není a ani nebude. Příjemný personál v DHL patrně netušil, že Česká republika neleží v Brazílii a tak poslal zásilku na okruh jejich, jinak kouzelnou a hlavně velkou, zemí. O Karla se pokouší mdloby. Tak nejdřív ignorace neschopného konzulátu a teď tohle. Kontaktujeme další konzuláty po naší trase. Už přichází v úvahu jen Lima (přesunuli jsme se mezi tím do Peru). Voláme na úřad, ale schůzka je nemožná. Paní konzulka je na služební cestě. Bohužel to není ani našim směrem.

Pořád vymýšlíme nové alternativy. Začíná mě to bavit. Stresovanej ani nejsem, nakonec v tom má peníze Karel (Promiň Karle). Tak jsem jen někdy rozčilenej. Přesunujeme se do Cuzca a naháníme telefonicky právníky v Sao Paulu, zda by mohli zaslat na banku oni, alespoň kopii smlouvy (před odesláním DHL jsem udělal skeny originální smlouvy). A tak nakonec řada ochotných lidí zasílá kopie na patřičná místa bance.

Karel nakonec zakázku dostal. Ale dokumenty bance došli za 5 minut 12. Dokonce od právníka v Sao Paulu a z DHL současně. Dnes (21.1.15) jsem s ním mluvil. Říkal že to konzulátu nedaruje. Ani já a tak píšu tohle povídání.

Tak ještě pár zajímavostí:

1/ Do Peru nesmíte s sebou brát dron. No, kdo by to taky dělal, že ano.  Všude se smí – Ekvádor, Brazílie, Bolívie, Chile, Argentina. Ale Peru ne. No ono to je nakonec úplně jedno. Dron nad 3800 mnn lítá nestandardně a havaruje.

2/ Pozítří letím na Kubu. Tam se zase nesmí brát GPS. Chápete to někdo? Kdo se v tom orientujete, poraďte?

0

 likes / 0 Comments
Share this post:

Archives

> <
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec